pondělí 13. července 2009

Česnečka poprvé

Říkala jsem si, co bych tak chtěla mít na svém novém blogu, když už jsem se do toho pustila. Snovám tedy plány na rubriku „Mám ráda“, „Nemám ráda“ a něco jako „Jsem vlažná k...“. No a protože jsem (konečně) začala sportovat, abych, když už jsem přitloustlá, nebyla jako rosol, že přidám něco pro ty, co budou trávit jako já volný čas venku.

….......

Ve čtvrtek jsme byli na kole a cestou se stavili (kvůli dešti) na pivo a minerálku, a na konci cesty (kvůli únavě) na něco většího. Koukala jsem na ty dobroty jako smažený květák, špíz a ďábelskou topinku a počítala, jak dlouho už jsem neměla nejklasičtější klasiku – česnečku. No a bylo to – za 5 minut (opravdu sotva 5) mi stála na stole miska s tekutinou, která chutnala jako voda z nádobí, navíc ozdobená majoránkou bez vůně. Po náležitém dosolení a dopepření se tekutina (teplá jako moč, spíš než horká polévka z hrnce) dala jíst. Vybrala jsem opražený chleba (na něm se nedá nic zkazit) a měla v plánu se pustit do ztraceného vejce. Na lžíci nabrala žloutek a... dívala se, jak se od žloutku odděluje a pomalým, slizkým pohybem stéká ze lžíce, naprosto syrový bílek.
Fuj! Jestli něco nesnesu, je to růžičková kapusta, vařené zelí se špekem, kupovaný houskový knedlík a syrový bílek. Dala jsem ¾ polévky, co mi zbývali, svému příteli, který se cítil na to, že ji sní, protože já hned kvůli všemu vyvádim. Žloutek rozmíchal, dal si 3 lžíce a najednou měl na na lžíci ten bílek, co žil svým vlastním životem vazké tekutiny.
Moje pravidelná rubrika na léto se tedy bude týkat základu kuchyně, o kterém jsem si až do včerejška myslela, že jeho příprava nejde pokazit.
Nejhorší česnečka mého života tedy byla v restauraci Laguna v Pístovicích u Vyškova.

….......

Jak tedy připravit ztracené vejce? Pokud ho chcete mít „krásné“, je dobrá horká voda (opravdu hodně horká, ale radši ne vařící se), do které nalijete maličko octa a cmrndnete do toho pomalu a opatrně vajíčko. Počkáte, než se srazí bílek (celý!) a máte hotovo. Díky octu je výsledek perfektní.
Pokud, jako já, chcete ztracené vejce rovnou v polévce, tak to vejce prostě opatrně hoďte rovnou do horké polévky. Dávat vejce do teplé vody, kde se nesrazí, slabším povahám rozhodně nedoporučuju.

pondělí 29. června 2009

Nový blog Klářin kouteček

Tak a je to tady! Po víc než půl roce bez záznamu na svém starém, neuspořádaném blogu jsem se rozhodla pro zrušení starého a založení nového. Koneckonců celý můj život je teď nový - už nebydlím v Ústí nebo Praze, ale přestěhovala jsem se do Vyškova za mužem ("láska je láska" a "sejde z očí sejde z mysli"), už nejsem student, už nebydlím u rodičů a maminka mi nevyváří (s vařením to teda nepřeháněla ani dřív). No co říct... moc se mi tu líbí, protože můj přítel je můj nejlepší kamarád a taky je tu fajn okolí, Moraváci jsou příjemní lidé... Líbí se mi skoro všechno, až na to, že nemůžu sehnat práci, protože jsem si teď po studiu na bakaláře dala rok voraz, půlka státnic mě čeká až v září, takže stejně budu BcA. nejdřív potom a teď mám jen středoškolské vzdělání s maturitou, což nebyl zrovna můj sen. Sama před sebou si připadám hrozně odvážná, když jsem všechno nechala za sebou a vrhla se do něčeho jako je tohle. Ale sama před sebou si taky občas připadám trochu pitomá a naivní.
Ale ono bude líp. Nebo ne?